Pořád Jina

Poprvé od střední školy jsem se pustila do linorytu. Dělala jsem si na něj zálusk už dlouho, ale člověk se může donekonečna chystat na to, že jednou něco zrealizuje, dokud neudělá první krok. Třeba si nekoupí lino na ten linoryt, že…

Já jsem teď díky předmateřské fázi mateřské dostala prostor na více takových svých „jednou“. Třeba na sbírání a sušení bylinek, pravidelnou jógu, kompletování výbavičky pro miminko nebo uklízení toho nezměrného chaosu ve svém počítači.

Ještě daleko víc „jednou“ mi ale zbývá. Tak třeba jednou:

• napíšu knihu
• udělám si autoškolu
• ušiju závěs do dveří, aby nám v zimě netáhlo z chodby
• vytvořím dost hezkých věcí na to, abych uspořádala výstavu
• naučím se francouzsky
• vypěstuju vlastní ovoce a zeleninu
• přečtu všechny knihy, které mám v knihovně a které do ní ještě přibudou
• zasadím strom. A pak další. A pak další a další…
• naučím svou dceru být laskavá k druhým, a hlavně sama k sobě
• navštívím Kanadu
• uklidím si ve skříni a udržím tam pořádek!

A co ty? Na co se chystáš a odkládáš to? Nepřišel čas se do toho dát?