Jarní louka
A pak se z ničeho nic ze studené země začaly vynořovat první květy. Šedivý svět zaplavily barvy, v korunách stromů rozezněli ptáci své milostné sonáty a do zimou strnulých lidských srdcí se pomalu vracela naděje.
Vítej, Lujzo
Mé drahé kamarádce se narodila holčička, sladká malá Lujzička.
Toto je přáníčko, které jsem jí namalovala na uvítanou a úplně mě dojímá, že ho teď má u postýlky v rámečku.
Přeju Ti hlavně pevné zdraví, holčičko milá. Všechno ostatní už se nějak poddá.
Podzim v duši
Rok 2022 se pro mou rodinu nese převážně ve znamení ztrát a těžkých zkoušek. A tak není divu, že ke mně letos melancholický podzim promlouvá silněji než kdy předtím.
Vnímám klid, který s sebou přináší. Zemitou vůni hlíny, listí a hub. Chladná rána a průzračnou noční oblohu. Šustění listí pod nohama. Hejna havranů křižujících nebe. Rostliny, které svou sílu přesouvají z květů do kořenů, zvenčí dovnitř. Stejně jako já.
Přes všechnu tíhu, kterou cítím (nebo právě pro ni), hledám kolem sebe krásu, do které bych se mohla zachumlat, a v sobě mír, který by mě ukolébal k zimnímu spánku.
jakoby v posledním tažení vzedmula se příroda a ještě jednou zalila svět krásnem než přijde zima a všechno zhasne
Sezónní girlandy
Girlandám všeho druhu jsem naprosto propadla. Jsou efektní, a zároveň tak jednoduché na výrobu, že se do toho klidně můžete pustit společně s dětmi.
Nejvíc mě baví vytvářet girlandy z různých přírodnin podle ročních období a sezonních svátků. Na jaře a v létě třeba z květů nebo peříček, na podzim ze suchých listů a jeřabin, v zimě třeba ze šišek či pomerančů.
Fantazii se ale meze nekladou a navěšet do řady a nitku můžete téměř cokoliv 🙂
Moje první výstava
Můj dávný a donedávna velmi vzdálený sen se stal skutečností. Vystavuju!
Průřez mými obrazy a básněmi od velmi starých po úplně aktuální teď visí v galerii Maryška Bohumíně a můžete se na něj přijít podívat každé úterý a čtvrtek až do konce listopadu.
Výstava je prodejní. Přijďte se mrknout a třeba si i vybrat něco hezkého na zeď.
Jste srdečně zváni!
Míň přemýšlej, víc tvoř
Dlouho jsem se cyklila v pocitu, že chci tvořit, ale co když nejsem dost dobrá? Co když to nikoho nebude zajímat? Co když nebudu vědět, co malovat a jak svou tvorbu prezentovat? Co když moje obrazy nebudou dostatečně originální a unikátní? Co když nikdy nebudu vystavovat, prodávat… Co když jsem houby umělkyně a jen tu na něco hraju?
Takových “co když” mi jelo hlavou tolik, že jsem úplně paralyzovaná seděla na zadku a do noci projížděla obrázky a videa lidí, kteří to dokázali. Kteří tvoří a svět je vidí.
To mému rozpoložení samozřejmě moc nepomohlo.
A pak se něco stalo. Vlastně ani nevím, co to přesně bylo, ale v tu chvíli velký kus toho obrovského strachu, té koule na mé noze, najednou odpadl a odkutálel se pryč. A já se po strašně dlouhé době konečně nadechla té nádherné, osvobozující, čerstvé vůně kreativity.
Najednou už moje tvorba nestojí na tom, co na to ostatní. Podpora a odezva jsou pro mě neskutečně cenné, o tom žádná, ale nejsou podmínkou pro to, abych tvořila. Najednou jsem si jakoby sáhla na samou podstatu tvůrčí svobody. Maluju se stejnou přirozeností a nutností, jako dýchám, a budu to dělat, i kdyby mé obrazy nikdy nikdo neviděl.
Možná to zní trochu egoisticky nebo nevděčně, ale je to vlastně podobné, jako nutnost dát lásku nejprve sám sobě, aby mohl člověk milovat druhé. Jako nasadit si v letadle kyslíkovou masku, než se začnete starat o ostatní.
Nejprve musím nechat tvůrčí energii proudit každou buňkou svého těla, než se začnu starat o to, jestli se to, co vytvořím, někomu líbí. Dokud totiž nic nevytvořím, nemá se lidem co líbit, že?
Neznamená to, že jsem najednou velká umělkyně, že maluju líp než doposud nebo se umím lépe prezentovat na sítích. Znamená to ale, že to konečně dělám s lehkostí a beze strachu a mám pocit, že to nese své ovoce od prvního dne. Koně, psi a Instagram totiž strach vycítí! 😁
Tak hodně štěstí ve vaší vlastní tvorbě a nezapomeňte: děláte to hlavně pro sebe!
Hojnost
Hojnost sklidila velký úspěch, ale nového majitele zatím nemá, i když zájemci by byli. Někomu se zdála moc drahá, někomu malá, někdo se stěhoval a tak vůbec. Ale nevadí, nespěchám. Zatím je tím prvním, co vítá naše hosty při vstupu do domu, a tam čeká, až se do ní někdo zamiluje přesně tak, jak je.
Ryby a ptáci
“Prodáno muži sedícímu na útesu.” napsal mi odkudsi ze Španělska.
Ta poetika už snad nemůže být větší! Koupu se v radosti, létám v oblacích! Děkuji!
Beskydské býlí
Akvarelové studie beskydských bylin.
Velikonoční tvoření s dětmi: Ptáčci
Jestli máte doma dětičky tak malé, že vrcholem jejich tvorby je papír pokrytý barevnými šmouhami, pak je toto návod přesně pro vás!
Naše letošní velikonoční pohledy 🐥
1) Nechte děťátko pomalovat vodovkami výkres (doporučuji jen 2-3 barvy, ať z toho nemáte hnědý žabinec)
2) Po uschnutí vystřihněte ptáčky, vajíčka nebo co vás napadne
3) Zavěste na nitku (lze i na klacík nebo jako girlandu, ale takto pod sebe jsem to vyhodnotila jako nejjednodušší řešení pro mě i příjemce)
4) Zezadu napište vzkaz
5) Šup do obálky a hurá do světa!
Za inspiraci na ptáčky děkuji mé kamarádce, výtvarnici Kátě Pappové, držím si je v hlavě už pěkně dlouho, tak konečně přišla ta pravá chvíle 😊
Pokud se do nich pustíte, dejte mi prosím vědět, ráda se na vaše výtvory podívám 🙏❤️
Krásný předvelikonoční čas přeju!
